A všichni si z toho bereme příklad. Zuza je na týden pryč se svým milým na Slovensku a já se chystám na víkend zítra, také se svým milým :o) Asi jsem se nezmínila, že existuje nový pan milý, takže se zmiňuji teď.
Konečně nás navštívilo léto, po úmorných deštích a záplavách si počasí asi řeklo, že by to nebylo od věci, aby v létě bylo léto. Všichni z toho máme radost stejně velkou, jako ze sezónních slev, které letos začly o dost dříve než loni. Ale na druhou stranu, co si budeme nalhávat, zas taková výhra to není, když vezmu v úvahu moji nynější finanční situaci (stále otřesenou výdaji na jaře a nadcházejícím kurzem francouzštiny) a také nedostatkem průměrných velikostí oblečení. Je to sice moc fajn, že všude vidíme slevy až 70%, ale když se dané oblečení nachází ve velikostech 32, 34, 46, počáteční euforie a jiskření v očích drobátko pohasíná. A když se na nás štěstí usměje a my náhodou vyhrabeme velikost 38, následuje další zklamání, protože děkuji nechci, ale kalhoty zářivě zelené nebo růžové, nejsou, řekněme, mým prvotním zájmem.
Ale žít a pracovat se dá i bez nového oblečení. Sice těžko, ale lze to. Hůře se ovšem pracuje bez aktuálních informací, například doručené pošty. Tento kousek se mi podařil v pondělí ráno, když mi nešel otevřít v práci klíčem sejf (klíč byl totiž potřeba, protože jsem v pátek sejf zablokovala) a z lehkého nervování jsem si jednoduše spletla složky - doručená pošta a nevyžádaná pošta a namísto vymazání nevyžádané, jsem do koše hodila tu doručenou. A aby toho nebylo málo, tak jsem z toho koše všechno pěkně spořádaně vymazala nenávratně. Po objevení tabulky "opravdu chcete vymazat všechnu odstraněnou poštu?" mi začalo něco připadat divný, ale nepřikládala jsem tomu žádný důraz a klikla na "OK". Ta pravá hysterie vypukla právě asi vteřinu na to, když jsem otevřela doručenou poštu a v ní pusto a prázdno, namísto emailů archivovaných od ledna. No stane se. Tak jsem hned volala našemu ajťákovi, který mi suše oznámil, že jestli to tam nevidím (asi to tam nevidím, proto volám, boha) tak to tam taky není. Hm. Nakonec se žádné řezání hlav a potupného vyhazovu v době ekonomické krize nekonalo, ikdyž mi to tak v tu chvíli připadalo jako logické vyústění situace. Sejf jsem nakonec taky otevřela a sehnala kalhoty ve velikosti 38! Takže aspoň nějaký happyend :o)
